Schladming-Dachstein - voda, ledovce a úžasné výhledy
26.3.2026
Schladming znají nejen pěší turiské, ale i fandové alpského lyžování, protože právě tady se v minulosti odehrálo kromě jiných významných závodů i nejedno mistrovství světa.
Posvátnost přírody i posvátnost božská…
My sem ale míříme s naším autobusem v letních měsících, takže našim cílem jsou především nevšední turistické trasy, známé vrcholy této části Alp, vodopády i horské říčky a úchvatná horská jezera. Dokonce na nás čeká i jeden ledovec! Cesta není nijak náročná a daleká, jelikož Schladmingské Taury se nachází na území dvou, pro nás Čechy poměrně blízkých, rakouských spolkových zemí: Štýrsko a Salcbursko. Navíc přibližně uprostřed naší cesty do Schladmingu na nás čeká první ochutnávka nádherné rakouské přírody – soutěska Ötschergraben.
Rakouský Grand Canyon
Soutěska, kterou vytvořila říčka Ötscherbach, nás uchvátí pohledem na drsné skály, hřmící vodopády i průzračnou tyrkysovou vodu. Při chůzi po pohodlných dřevěných chodníčcích musíme jen souhlasit s jejím přízviskem rakouský Grand Canyon. Po průchodu kaňonem na chvíli změníme dopravní prostředek a přesouváme se k našemu autobusu místním vláčkem. O kousek dál zastavujeme na úžasném a nejvýznamnějším poutním místě Rakouska v Mariazell. Tento církevní svatostánek uprostřed majestátních Alp je významný dokonce i v evropském měřítku a my rádi na chvíli vyměníme posvátnost přírody za posvátnost božskou tady v bazilice Panny Marie. Místní vzácná soška Madony s dítětem bývá nazývána jako Velká Matka Rakouska (Magna Mater Austriae) i Matka slovanských národů. Magická stavba a celé městečko kolem ní je prostoupeno nepopsatelnou energií. Okouzleni sedáme znovu do autobusu a uháníme silnicí nad řekou Salsou tentokrát už přímo do Schladmingu, kde na nás čeká příjemný hotel s výbornými rakouskými specialitami.
Ve jménu VODY - vzhůru k vodopádů a horskému jezeru
Druhý den řádně odpočinutí sedáme do autobusu, který nás vyveze údolím Untertal až do Riesachtal. A v tomto údolí se vlastně pohybujeme po většinu dne. Přesněji řečeno spíše šplháme. Cesta je taková dobrodružnější, ale naprosto úchvatná. Úkol dnešního dne zní totiž jasně: dostat se podél vodopádů Riesachfälle až nahoru k jezeru Riesachsee. A když se jde kolem vodopádů proti proudu, znamená to nerezové schůdky a žebříky, občas i nějaké ty visuté lávky. Cesta je ale s rakouskou precizností velmi dobře zabezpečená a schůdná.
Přestávky na vydýchání prokládáme focením a koukáním na skotačící proudy vody rozbíjející se dole o skaliska na tisíce drobných kapiček. Občas máme štěstí, když lom světla vykouzlí v oparu padající a tříštící se vody barevnou duhu. Díky důmyslným stezkám máme možnost říčku Riesachbach vidět hned z pravého, hned z levého břehu a na několika místech přecházíme i vysoko nad ní. Neskutečný zážitek! Odměnou za výstup není jen úchvatný pohled na malebné jezero Riesachsee, ale mnozí z nás svůj výkon zapijí či zají nějakou tou dobrotou v chatě Gföller Alm u jezera. Někteří se jdou ještě projít kolem jezera, nebo jen ulehnou do trávy a odpočívají, kde jim společnost dělá jen cinkání zvonců alpských krav (kupodivu ne fialových).
Výhodou této trasy je, že, kdo nezvládá náročnější cestu po schodech a žebřících, může se dostat nahoru pohodlnou zpevněnou cestou naokolo, která je schůdná i s kočárkem. Tuto cestu nakonec využíváme všichni při návratu k autobusu, protože cesta podél vodopádů je pouze jednosměrná. Sem tam nám začíná kapat – tak akorát naskočit do autobusu a zjistit, jak je na tom kapacitně aquapark ve Schladmingu, protože naše kartičky, které budeme využívat na lanovky, platí i tam, tak proč toho nevyužít, že? Na zpáteční cestě ještě pár nadšenců využije možnosti procházky kolem říčky Tallbach. Vystupujeme z autobusu tedy o něco dříve ještě před Schladmingem a občas za nějaké té kapky se kocháme pohledem na tuto řeku, která nás dovede až do Schladmingu. Den „ve jménu vody“ zakončujeme stylově jak jinak než v místním Aquaparku, kde volíme mezi rušným vnitřním bazénem a velmi klidným bazénem venkovním. Nakonec se nás hojný počet potká právě ve venkovním bazéně a vůbec nám nevadí drobný déšť. Nás Moraváky jen tak něco nezastraší. Vodu jsme si dnes užili opravdu ze všech stran a na všechny způsoby. ☺
Vysoké štíty Taur
Už od prvního dne pobytu tady přitahují náš pohled vysoké štíty hor v okolí Schladmingu. A dnes je ten den, kdy vyjíždíme lanovkami do horských výšin. Přesněji od výšky 1849 m n.m. na vrchol Hochwurzen. Počasí nám přeje a celý masiv Dachsteinu vč. majestátního vrcholu Hoher Dachstein 2995 m n.m. máme před sebou jak na dlani. Chvíli se zasníme, co nás čeká zítra. Dnes máme před sebou různě náročné varianty, aby si každý přišel na své. Tzv. kochači volí trasu jen maximálně po planinu Roßfeld. Na zadýchání i toto stačí a z planiny jsme opět odměněni úžasnými výhledy dolů do údolí Obertal a na vrcholky hor nad ním. Někdo se vrací, většina pokračuje dál přes sedlo Latterfussatel. Ale i tato skupina se po nějaké době dělí na ty, kdo sejdou cestou zpátky ke spodní stanici lanovky a převezou se na hotel našim busem a na ty, co nikdy nemají dost a zvolili si trasu ještě delší, ještě náročnější, ale jak se všichni shodneme u dobrého jídla po našem výkonu, trasu, co fakt stála za to.
Nachodili jsme celkem necelých 12km a hezky jsme si to pěšky došli až na hotel. Vzpomínky na krásné výhledy, prudká stoupání a pak následně ještě prudší klesání, jakoby opuštěné lesní cesty, maliny i roztomilé muchomůrky podél cest, pastviny s cinkajícími krávami… to vše nám už nikdo z hlavy nevymaže.
Vrchol zájezdu Dachstein
Čtvrtý den nás čeká vrchol celého zájezdu, a to jak symbolicky, tak doslova. Tahák pro celé okolí Schladmingu. Ano, dnes míříme k nejvyšší hoře této části Alp – Hoher Dachstein, který jsme včera sledovali z uctivé vzdálenosti. Včera jsme si s ním na dálku poměřili své síly a dnes v plné zbroji (v dobrém oblečení i obuvi) jsme časně z rána vyrazili, abychom se vyhnuli davům na lanovku. Což se vyplatilo a ve dvou skupinách vyjíždíme nahoru do sedla Hunerkogel 2687 m n.m. Někteří odvážlivci si zpestří výjezd tím, že nejedou v kabince, ale mohou prudké stoupání výšky a klesání teploty zažít v přímém přenosu na vlastní kůži na střeše gondoly. Je to zážitek jen pro otrlé, ale kdo se nebojí, užije si jízdu jako asi žádnou jinou lanovkou.
Nahoře nás čekají panoramatické výhledy na horské vrcholy Rakouska a bystré oko horala dohlédne dokonce až na Šumavu do České republiky či na druhou stranu do Slovinska. Naše zážitky umocňují atrakce, jako je nový Dachsteinský nebeský žebřík, Dachsteinský visutý most (nejvýše položený v Rakousku) se schodištěm do nikam a ledový palác. Ale to není vše. Po prozkoumání okolí vyráží celá naše skupina neohroženě po Halštatském ledovci kolem úpatí Hoher Dachsteinu na chatu Seethalerhütte. Cesta je trochu náročnější v tajícím sněhu a ledu, a také trochu nezvyklá pro naši hlavu, že se uprostřed prázdnin procházíme po sněhu.
Na chatě opět zasloužené občerstvení a hlavně fotky pro ty, co zůstali doma, že my jsme vrchol Dachsteinwarte ve výšce 2741 skutečně dali! Po návratu k autobusu se opět rozdělujeme na ty, kterým už to dnes stačilo a druhou skupinu, která ještě nemá dost a chce si užít sestup do Raumsau pěšky. Cesta není nijak náročná a je zpestřená několika chatami. Zajímá nás především Austriahütte. Ve spodní části této chaty se totiž ukrývá sice malinké, ale velice zajímavé muzeum horolezectví zaměřené přímo na tuto oblast a samozřejmě na Dachstein. Od místní paní se dovídáme velmi poutavou historii objevování a osidlování těchto hor a také historii pokoření Dachsteinu. Ten máme přímo před oknem a dokonce můžeme dalekohledem zkontrolovat, jak se daří horolezcům, kteří se snaží aktuálně dosáhnout vrcholu po jeho severní stěně. Trochu posmutníme, když paní vzpomíná, kam ještě před pár desítkami let dosahoval ledovec, po kterém jsme dnes nahoře šli. No jo, tání ledovců my ale tady a teď nezastavíme, takže opět pokračujeme v našem sestupu příjemným cestičkami klikatícími se až k hlavní cestě, kde už nás čeká autobus a zbytek výpravy. Dnešní večeře bude obzvláště zasloužená!
Vrchol Planai
Poslední den se loučíme s horami ještě výjezdem lanovkou přímo nad Schladmingem na vrchol Planai. Tam pochodíme okolí po naučných stezkách. Ještě poslední pohledy do dáli na Schladmingské Taury. Poděkujeme horám za pěkné počasí a už sjíždíme dolů k našemu autobusu a hurá domů. Vracíme se zase o něco bohatší. Bohatší o krásné vzpomínky a úžasné zážitky. Děkujeme!
Autor článku