Za alpskými vrcholky i železnicí do Semmeringu

Za alpskými vrcholky i železnicí do Semmeringu

7.8.2026

Vídeňské Alpy (Wiener Alpen) nejsou jen obyčejným pohořím – jsou kolébkou samotné alpské turistiky v Rakousku.

Čím jsou Vídeňské Alpy tak výjimečné a jak zde vznikla první turistika?

Když se v 19. století rozmohla industrializace a město začalo být těsné, vídeňská smetánka i umělci zatoužili po čerstvém vzduchu, nedotčené přírodě a majestátních výhledech. Klíčovým průlomem se stala výstavba průkopnické první horské železnice na světě přes Semmering, díky níž se divoké hory najednou ocitly na dosah ruky ze samotného srdce monarchie.

Právě sem, do stínu vrcholků Rax a Schneeberg, začali za letními pobyty vyjíždět císař František Josef I. s císařovnou Sissi, ale i osobnosti jako Sigmund Freud, Stefan Zweig či Gustav Mahler. Vznikly zde první turistické chodníky, horské chaty i legendární lanovky, které položily základy moderního horského cestování. Pojďme si tento kraj projít krok za krokem.

První výhledy na Rax i Schneeberg

Vídeňské Alpy (Wiener Alpen) nejsou jen obyčejným pohořím. Právě sem do stínu vápencových obrů Raxu a Schneebergu (jediné dvoutisícovky Dolního Rakouska a také nejsevernější položené dvoutisícovky celých Alp) začaly vyjíždět všechny osobnosti, které ve Vídni něco znamenaly. Na Raxalpe byla v roce 1926 zavedena vůbec první lanovka v Rakousku určená pro osobní přepravu a na zasněžené svahy Schneebergu se v roce 1897 rozjela slavná zubačka, jejíž dnešní nástupce – žlutozelený vlak Salamander Schneebergbahn – stoupá po kolejích dodnes. Je to kraj, kde se zrodila tradice horských chat, značení turistických tras i horského lázeňství.

Právě proto sem od sezóny 2026 pořádáme nový zájezd, který nás první den zavede do ikonického horského průsmyku Semmering. Lanovka na Zauberberg (Hirschenkogel) nás pohodlně vyveze do výšky 1 341 m n. m. a hned na úvod nám nabídne pohádková panoramata. Pohodová procházka k chatě Pollereshütte je ideálním rozjezdem, při kterém si vychutnáme čerstvý horský vzduch i výhledy ze slunečné terasy s horkou polévkou a šálkem dobré kávy v ruce.

Nejstarší lanovkou Rakouska na vápencovou plošinu Raxalpe

Náhorní plošina Rax je spojená s údolím nejstarší kabinovou lanovkou Rakouska z roku 1926. Než však vznikla lanovka, šlapali sem všichni po svých. Mezi nejvášnivější turisty patřil sám zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Freud do nedalekého městečka Reichenau an der Rax pravidelně jezdíval na letní byt (Sommerfrische) a z pensionu Knappenhof v údolí podnikal náročné pěší výstupy po klikaté stezce Törlweg až na hřeben k chatě Ottohaus (1 644 m n. m.). Hory pro něj byly místem úniku před městským stresem, kde při chůzi třídil své myšlenky.

Právě na chatě Ottohaus se v roce 1893 odehrál historický moment: Freud zde poprvé analyzoval pacientku Aurelii Kronich, dceru tehdejšího nájemce chaty, což popsala v jeho slavné knize Studie o hysterii jako "případ Katharina". Nedaleko je také k prohlédnutí slavná alpská botanická zahrádka a zdatnější turisté chodí na vrchol Jakobskogel. Putování po vápencové plošině vede dál k idylické chatě Neue Seehütte z roku 1894 nabízející čistou alpskou romantiku, kterou na závěr dne podtrhne zastávka v údolním Reichenau u elegantní vily Wartholz – rodiště posledního rakouského korunního prince Otty von Habsburg.

Zubačkou Salamander na samotný vrchol Schneebergu s buchtou v ruce

Na nejvyšší vrchol Vídeňských Alp Schneeberg vede legendární zubačka Salamander, která z městečka Puchberg am Schneeberg stoupá po kolejích už od roku 1897. Během jízdy nás čeká doslova labužnická zastávka v mezistanici Baumgartner – přímo zde v horské chatě se totiž peče slavná specialita, čerstvé a ještě teplé schneebergské buchty (Schneeberg-Buchteln) plněné meruňkovou nebo povidlovou marmeládou, jejichž vůni prostě nelze odolat. Věděli jste, že slovo buchta je původně české a nemá germánský základ? To je dědictví mnoha českých děvčat, která své recepty na kynuté pečivo vozívala do Vídně, kde často pracovaly.

Po příjezdu na nejvýše položené nádraží v Rakousku Hochschneeberg (1 790 m n. m.) staneme u secesní kapličky Kaiserin-Elisabeth-Gedächtniskirche, kterou dal v roce 1901 postavit císař František Josef I. jako tichou vzpomínku na tragicky zesnulou císařovnu Sissi. Kousek od nádraží stojí historický hostinec Berghaus Hochschneeberg, který si mnozí čeští turisté zamilovali i díky dlouholetému provozovateli českého původu Jaroslavu Šťastnému. Odtud se lze vydat po malebné trase kolem historické chaty Damböckhaus až k samotné Fischerhütte (2 049 m n. m.), nejvýše položené horské chatě v celém Dolním Rakousku. Pár minut po hřebeni pak čeká nejvyšší vrchol Klosterwappen (2 076 m n. m.), odkud se otevírá dechberoucí kruhový výhled přes Alpy, za jasného počasí dohlédnete dokonce až na opačnou stranu - na Moravu.

Schneeberg a voda pro Vídeň

Věděli jste, že křišťálová voda, kterou lidé ve Vídni pijí přímo z kohoutku, pochází právě z nitra masivů Schneeberg a Rax? Zdejší vápencové hory fungují jako gigantický přírodní filtr. V roce 1873 byl dokončen monumentální První vídeňský horský vodovod, jehož klíčovým srdcem se stal pramen v Kaiserbrunnu v údolí Höllental. Císař František Josef I. tímto technickým zázrakem zajistil pro metropoli nepřetržitý přísun té nejkvalitnější pitné vody, která do Vídně stéká po úbočích hor samospádem bez použití jediného čerpadla. Dodnes tak každý doušek vody pod těmito vrcholky chutná jako ten nejčistší horský poklad. Nyní má Vídeň vodních zdrojů několik, ale ten první je stále v plném provozu.

Císařská elegance lázní Baden a romantika v Laxenburgu

Závěrečný den vyměníme horské pohorky za eleganci a nostalgii slavného lázeňského města Baden u Vídně, které je pro svou jedinečnou architekturu a historii zapsáno na seznamu UNESCO (v rámci elitní skupiny slavných lázeňských měst Evropy). Baden vděčí za svou slávu čtrnácti horkým minerálním pramenům plným síry, kvůli kterým sem už staří Římané jezdívali léčit neduhy a nazývali místo Aquae.

V 19. století se z Badenu stalo oficiální letní sídlo habsburského císařského dvora, což přilákalo celou evropskou smetánku. Své zásadní stopy zde zanechaly mnohé slavné osobnosti. Ludwig van Beethoven v Badenu pobýval opakovaně. Léčil si zde chátrající sluch i zažívání a v domě v ulici Rathausgasse zkomponoval podstatnou část své monumentální 9. symfonie s oslavnou Ódou na radost. Pravidelnými hosty bývali i Wolfgang Amadeus Mozart, který zde nákladně nechal léčit svou manželku Constanze, král valčíků Johann Strauss mladší, operetní mistr Franz Lehár či spisovatel Arthur Schnitzler.

K procházce vyzývá elegantní lázeňský park Kurpark se slavným badenským kasinem. Na okraji se nachází vyhlídková věž Theresienwarte. V okolí je také pohádkový zámecký park Laxenburg s romantickým vodním hradem Franzensburg – místo, kde trávila líbánky císařovna Sissi a kde se narodil její jediný syn, korunní princ Rudolf.

Poznejte i vy nejbližší alpské vrcholky a přidejte se na zájezd Za alpskými vrcholky i legendární železnicí do Semmeringu.