Guatemala divoká, barevná a neuvěřitelně autentická
20.8.2026
Guatemala je největším státem Střední Ameriky. Rozkládá se na ploše 108 889 km2, je tedy zhruba o třetinu větší než Česko (78 871 km2). Sousedí se čtyřmi státy: Mexikem, Belize, Hondurasem a Salvadorem a jeho břehy omývají vody Karibského moře a Tichého oceánu.
Poloha a rozloha Guatemaly a srovnání s Českou republikou
Severní část Guatemaly tvoří území zvané Petén. Jedná se o vápencovou plošinu porostlou hustým deštným pralesem s nadmořskou výškou kolem 150 m. Krajinou protéká velké množství řek, jejichž hladiny velmi kolísají podle toho, jak hodně v předchozích dnech či měsících pršelo. Jejich břehy jsou často pokryty mangrovníky, ve kterých se ukrývají krokodýli, želvy a mnoho druhů ptáků. V Peténu se také nacházejí nejvýznamnější mayské památky v Guatemale: světoznámý Tikal, El Mirador, Yaxhá nebo třeba menší centrum Aguateca. Představu o velikosti státu a jeho krajině si můžete udělat z následujících mapek:
Geografie, vulkány a jezera Guatemaly
Podél Tichého oceánu se rozprostírá pobřežní nížina o šířce přibližně 40 km. Oblast mezi touto pobřežní nížinou a Peténem vyplňují hory. A nejsou to ledajaké hory. Nejvyšší hřeben se tyčí nad jižní pobřežní nížinou a skládá se z řady činných i nečinných sopek. Nejvyšší z nich, Tajumulco, dosahuje výšky 4220 m a nachází se blízko hranice s Mexikem. Dále na východ se tyčí řada dalších sopek, například Tolimán, Atitlán (3537 m) a San Pedro, které tvoří jižní pobřeží známého jezera Atitlán, nebo vulkány Agua a Fuego (3763 m), které tvoří za hezkého počasí nezapomenutelné pozadí starého koloniálního města Antigua Guatemala. Toto barevné město bylo původně hlavním městem Guatemaly, dokud ho v roce 1773 nezničilo mohutné zemětřesení. Hlavní město bylo poté přeneseno do dnešního Guatemala City a restaurovaná Antigua patří k nejzachovalejším a nejkrásnějším koloniálním městům ve Střední Americe.
Poklad vysočiny - jezero Atitlán
Když už jsme zmínili jezero Atitlán, jeho hladina se nachází v nadmořské výšce přes 1500 m a díky své hloubce 340 m se jedná o nejhlubší jezero Střední Ameriky. Vyplňuje ohromnou kalderu, která vznikla před 84 000 lety zhroucením mohutného vulkánu. Na březích jezera se rozkládá celá řada pestrobarevných městeček a vesnic dodnes obývaných původními mayskými obyvateli. I proto bývá jezero Atitlán označováno za jedno z nejkrásnějších jezer světa.
Hory a Mayové
Prostor mezi pásmem vysokých vulkánů na jihu Guatemaly a nížinným Peténem vyplňuje několik různě vysokých a většinou velice obtížně prostupných pohoří. V této části Guatemaly dodnes žije velké množství Mayů. Hory jsou většinou pokryty původními mlžnými pralesy, ve kterých můžeme zahlédnout například kvesala chocholatého, ptáka, kterého si pro jeho smaragdově zelené peří nesmírně vážili již v dobách předkolumbovských civilizací. Podle kvesala (španělsky quetzal) je pojmenována guatemalská měna, kvesal je vyobrazen na guatemalském státním znaku a tradičně představuje symbol svobody a nezávislosti, protože se jej jen obtížně daří chovat v zajetí.
Mezoamerika
Území dnešní Guatemaly je součástí
Mezoameriky (vysvětlení tohoto pojmu naleznete v článku „Různé názvy Ameriky“ na tomto
blogu) a bylo kolébkou mayské civilizace od samotných počátků jejího rozvoje. Ukázkou vyspělé mayské civilizace je například archeologické naleziště
Kaminaljuyú, které dosáhlo největší slávy v Předklasickém období (historická období vývoje jednotlivých civilizací Mezoameriky jsou vysvětlena v článku „Stručná historie Mezoameriky pro cestovatele“ na tomto
blogu). Toto město z udusané hlíny vzkvétalo v období 400-200 př.n.l. a jeho obyvatelé se proslavili výrobou zbraní a nástrojů z obsidiánu (sopečného skla černé, až tmavě zelené barvy) a výstavbou složitého zavlažovacího systému napájeného z nedalekého jezera. Bohužel bylo na místě tohoto kdysi rozsáhlého mayského města vybudováno současné hlavní město Guatemaly, při jehož výstavbě byla většina původních více než 200 mohyl a pyramid zničena.
Mayská metropole Tikal
Na území dnešní Guatemaly dosáhla mayská kultura svého vrcholu v podobě města Tikal. Tikal se rozkládá v deštném pralese Peténu, v severní Guatemale. Město bylo souvisle obýváno po dobu přibližně 1500 let a v době největšího rozvoje zde žilo přibližně 90 000 lidí. Dynastická linie Tikalu zahrnovala podle archeologů alespoň 33 vládců s tím, že písemná historie Tikalu začíná devátým vládcem v roce 292 n.l. Podle rozluštěných mayských textů (Mayové používali propracované hieroglyfické písmo) dorazil do Tikalu v roce 378 n.l. vyslanec z Teotihuacanu, mocného města rozkládajícího se severovýchodně od současného hlavního města Mexika. Jeho syn se stal vládcem Tikalu a od té doby lze v tomto městě sledovat architektonické i náboženské vlivy pocházející ze středního Mexika. Tikal se stal nejmocnějším městem s absolutní vládou nad okolními městskými státy. Jeho největším rivalem bylo město Calakmul, jehož ruiny leží na území dnešního Mexika, nedaleko od hranic s Guatemalou. Mezi těmito dvěma městy docházelo k častým válkám a v roce 562 n.l. Calakmul dobyl Tikal a i když nebyl Tikal zničen, nevztyčili jeho vládci po dobu 130 let ani jednu stélu (kamenný blok, na kterém jsou vytesány postavy a hieroglyfy s daty a popisy důležitých událostí). Suverenita Tikalu byla obnovena v roce 695 n.l., kdy se Tikal opět stal nesporným vládcem Peténu. Přesto bylo město krátce po roce 869 n.l. opuštěno a postupně pohlceno džunglí.
Mayské města Copán a Quirigua
Ve stejnou dobu jako Tikal v severní Guatemale se v jižní Guatemale a severním Hondurasu rozvíjela další dvě významná mayská města, Copán (nachází se na území Hondurasu) a Quirigua (nachází se na území Guatemaly). Copán je známý jako město stél, v širším centru města jich bylo nalezeno minimálně 25 a na Velkém náměstí je jich v současnosti vystaveno 9. Dalším skvostem Copánu je tzv. Hieroglyfické schodiště, které se skládá z 2200 glyfů (znaků) tvořících nejdelší souvislý text, který byl kdy v mayském světě objeven.
Severně od Copánu, v údolí řeky Motagua, se rozkládalo město Quirigua, které ovládalo obchodní stezku mezi guatemalskými horami a pobřežím Karibského moře.
Copán byl vždy větším a mocnějším městem než Quirigua, které bylo až do roku 738 n.l. jeho vazalem. V tomto roce nastal jeden z největších zvratů v mayských dějinách. Král Copánu byl zajat, odvezen do Quirigua a popraven. Městský stát Quirigua tím získal nezávislost na Copánu a začal jeho neskutečný rozkvět doložený ohromnými stélami, které byly v centru města po získání nezávislosti postaveny.
Copán existoval dál jako samostatný městský stát, ale po roce 822 n.l. byl náhle opuštěn a ponechán džungli.
Historický vývoj Guatemaly od conquistadorů k demokracii
Pozemková reforma byla ale v rozporu se zájmy americké společnosti United Fruit Company, která v Guatemale vlastnila ohromné pozemky, železnice a ovládala vývoz nejvýznamnější exportní plodiny, banánů, do USA.
Guatemala se stala prototypem „banánové republiky“, země, jejíž ekonomika stojí a padá s vývozem několika málo plodin (banánů, kávy a cukrové třtiny). Skutečnou moc nemají volení zástupci, ale jedna korporace. Na tuto korporaci je napojena úzká vrstva extrémně bohatých lidí a zbytek obyvatelstva žije ve velké chudobě. Typické jsou časté převraty, zmanipulované volby a celkový chaos.
Vedoucí představitelé United Fruit Company měli úzké vztahy s vládou USA a postupně přesvědčili americké ministerstvo zahraničí a vedení CIA, že v Guatemale vládnou komunisté. Na základě tohoto podnětu podpořila CIA v roce 1954 v Guatemale vojenský převrat, kterým se k vládě dostal diktátor, který reformy Guatemalského jara zrušil. Chudoba, nerovnost a národnostní útlak (mayských obyvatel) vedly v letech 1960-1996 ke krvavé občanské válce mezi pravicovou vládou a levicovými povstalci. Především v 80. letech docházelo k rozsáhlým masakrům mayského obyvatelstva (genocidě), které si vyžádaly přes 200 000 obětí.
V roce 1996 byly podepsány mírové dohody, které válku ukončily a v Guatemale byla obnovena demokracie.
Autor článku