Severní Makedonie: Cesta do země mezi horami, historií a balkánským temperamentem

18.2.2026
Na mapě ji najdete mezi Srbskem, Albánií, Bulharskem, Řeckem a Kosovem – a právě tahle poloha udělala z Makedonie místo, kde se kříží kultury, víry, jazyky i chutě.

Vydat se sem znamená opustit zažité představy o jihovýchodní Evropě. Makedonie není jen bývalou jugoslávskou republikou – je to země, kde zažijete dotek antiky, osmanské říše, pravoslavné víry, muslimského vlivu i slovanského folkloru. Všechno se tu mísí dohromady. A přesně to z ní dělá destinaci, která vám zůstane v paměti - zvlášť, pokud sem vyrazíte na poznávací zájezd, který vás zavede na ta nejzajímavější místa.

Od Jugoslávie ke jménu Severní Makedonie

Nezávislost získala Makedonie v roce 1991 jako jediná země bývalé Jugoslávie bez války. Makedonci tehdy hlasovali v referendu, které sice albánská menšina bojkotovala, ale jeho výsledek byl i tak jednoznačný – 95 % voličů chtělo vlastní stát. Vznikl stát s názvem Makedonie, později Makedonská republika. A právě název se brzy stal zdrojem konfliktu.

Řecko s tímto označením dlouhodobě nesouhlasilo – odkazoval totiž na antickou Makedonii, která je dnes převážně na území severního Řecka. A tak v mezinárodních strukturách (např. OSN) vystupovala země pod provizorním názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM)“. Teprve v roce 2019 po složitém vyjednávání přijala jméno Severní Makedonie – a tím si otevřela cestu k členství v NATO (2020) a zahájila přístupová jednání do EU.

Tím se ale veškeré kulturně-historické spory samozřejmě nevyřešily: už zmíněná albánská menšina je křesťanské většině trnem v patě, a naopak. Obě skupiny jsou v jakémsi permanentním stavu nechuti a napětí, které je ale naštěstí znát téměř pouze v politice a běžný turista je nepozná.

Země hor, řek a jezer

Více než 80 % území Severní Makedonie pokrývají hory. Západ země je součástí rozsáhlého Dinárského pohoří a najdete zde hřbety jako Šar Planina, Jablanica, Baba nebo Galičica. Na východě je terén o něco mírnější – ale stále hornatý. V horách najdete i čtyři národní parky – Mavrovo, Galičica, Pelister a nově vyhlášenou Šar Planinu. 

Nejvyšší horou země je Golem Korab (2 764 m), který tvoří hranici s Albánií. Nejvyšší „čistě makedonský“ vrchol se jmenuje Titov vrh (2 748 m). Pokud milujete výhledy, horské louky a málo lidí, tohle je vaše destinace. Mimochodem, odsud pochází i plemeno velkého a chlupatého psa, kterému se říká Šarplaninec.

A moře? To sice Makedonie nemá, ale nahrazuje ho skvěle Ohridské jezero, jedno z nejstarších, nejhlubších, největších a nejčistších jezer Evropy. Uvádí se, že patří mezi ta úplně nejstarší jezera na světě. Spolu s Prespanským a Dojranským jezerem tvoří Ohrid sladkovodní zásoby celého Balkánu. Kromě jezer zde najdeme i spoustu krásných, čistých a tyrkysových řek, z nichž nejvýznamnější je Vardar, který proudí až do Egejského moře. Zajímat vás pak bude možná i Drim, který pramení zpod pohoří v národním parku Galičica, a doslova po několika desítkách metrů se vlévá do Ohridského jezera, odkud pak pokračuje jako Černý Drim do Albánie. Proč by vás měl zajímat? Protože má také nádhernou, tyrkysově-zelenou barvu, můžete se tady projet na lodi a sledovat, jak se voda tlačí na povrch, a také jak v rákosí hnízdí ptáci.

S přírodními krásami jsme ale ještě neskončili - za zmínku stojí ještě minimálně jedno z nejkrásnějších makedonských údolí. Tím je kaňon Matka: uměle vytvořené jezero v soutěsce s tou nejkrásnější barvou vody. I zde se projedete na lodičce, která vás doveze na prohlídku jeskyně a zase zpět do přístavu.

Místo, kde se psala historie

Po rozpadu jeho říše převzali moc Římané, po nich Byzantinci, Bulhaři, Srbové a nakonec – na celých 500 let – Osmanská říše. Turecký vliv se podepsal nejen na architektuře, ale i v kuchyni a kultuře. Po balkánských válkách v roce 1913 připadla dnešní Severní Makedonie Srbsku a stala se součástí nového jugoslávského království.

Za druhé světové války část okupovalo Bulharsko, část Itálie. Po válce se stala jednou ze šesti republik socialistické Jugoslávie. V roce 1991 vyhlásila nezávislost – bez jediného výstřelu.

Historie Severní Makedonie je fascinující a spletitá – a zároveň klíčová pro pochopení celého Balkánu. Území dnešní Severní Makedonie bylo osídleno již v pravěku, kdy zde žili Ilyrové a Thrákové, ale do povědomí se dostává především jako součást antické říše Alexandra Velikého. Právě z tohoto regionu pocházelo makedonské království s centrem v Pelle, odkud Alexandr vyrážel na své výboje. Ačkoliv Pella dnes leží na území Řecka, historický vliv makedonské říše zasáhl i severněji položené oblasti a její sláva stále žije v myslích Makedonců, jejich státní hrdosti a také umění - příkladem budiž socha v centru Skopje, která je oficiálně nazvaná “Jezdec na koni”, ale nikdo jí neřekne jinak než Alexandr Makedonský.

Později se region stal součástí Římské říše a následně Byzance. Středověk přinesl vliv slovanských kmenů, vznik církevní autonomie a období samostatného Ochridského patriarchátu, který byl kulturním a náboženským centrem celého regionu. Zajímavostí je, že zde byla svatým Naumem Ohridským založena škola, která dle některých měřítek (a hlavně k velké hrdosti místních) může být považována za nejstarší univerzitu v Evropě - dokonce ještě starší než je univerzita v Bologni. V 14. století se oblast dostala pod nadvládu Osmanské říše. Turecký vliv se podepsal nejen na architektuře, ale i v kuchyni a kultuře. Po balkánských válkách v roce 1913 připadla dnešní Severní Makedonie Srbsku a stala se součástí nového jugoslávského království. V roce 1991 se pak stala samostatným státem - a na rozdíl od svých jugoslávských sousedů, kteří si museli svou nezávislost mnohdy krvavě vybojovat - to udělala elegantně formou referenda.

Tato bohatá historie je v zemi přítomná na každém kroku – od antických ruin, přes pravoslavné kláštery až po mešity z osmanské éry.

Zajímavá místa Severní Makedonie 

Skopje

Hlavní město Severní Makedonie prošlo za poslední desetiletí výraznou proměnou. Po zemětřesení v roce 1963 bylo město z velké části přestavěno v brutalistickém stylu. Ten se mnohým nepozdával, a tak vznikl ambiciózní projekt „Skopje 2014“, který do centra přinesl desítky soch, novou neoklasicistní architekturu a monumentální památníky. Výsledkem je město, kde se vedle sebe potkává socialistická brutalistní architektura, osmanské dědictví a nové „nacionalistické baroko“.

Skopje ale není jen kontroverzní výstavba – ve starém bazaru (Čaršija) dodnes voní autentický orient, najdete zde mešity, pravoslavné kostely, synagogu i spoustu kouzelných hospůdek. Zajímavostí jsou také pozůstatky domu Matky Terezy, která se v tomto městě narodila. A kdo má rád výhledy, nabízí se mu stará tvrz v centru města i nedaleká hora Vodno s 66 metrů vysokým křížem, odkud se otevírá panorama celé metropole i nedalekého pohoří Šar Planina.

Jezero Ohrid – makedonský poklad pod ochranou UNESCO

Na jihu země se rozkládá jedno z nejstarších a nejhlubších jezer Evropy – Ohridské jezero. Jeho vody jsou tak čisté, že v nich žije unikátní druh pstruha a spousta dalších endemických živočichů. Celá oblast je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO a právem patří mezi nejnavštěvovanější místa v zemi.

Město Ohrid, postavené na svahu nad jezerem, je pokladnicí historie. Úzké uličky, starobylé domy, byzantské kostely a kláštery, římské divadlo i pevnost cara Samuila tvoří působivý celek, který láká k toulkám. Večer město ožívá příjemnou atmosférou kaváren a promenád. Nechybí ani zastávka u slavného kláštera sv. Nauma, kde můžete slyšet „srdce Balkánu“ – podzemní prameny Drinu, které zásobují jezero křišťálově čistou vodou, a vidět místo, kde ve středověku kvetla byzantská vzdělanost, kultura a náboženství. Zapomenout nemůžeme také na Zátoku kostí - unikátní rekonstrukci města postaveného na kůlech na jezeře.

Bitola – elegance starých časů

Město Bitola, ležící nedaleko řeckých hranic, bývalo v osmanské době důležitým správním centrem a sídlem konzulátů – právě proto se mu přezdívá „město konzulů“. Dnes zde najdeme širokou třídu Širok Sokak s kavárnami v secesních domech, rušný trh, pozůstatky antického města Herakleia Lyncestis i typické staré mešity a pravoslavné chrámy.

Bitola působí poklidně, ale nese v sobě atmosféru kosmopolitního města s dlouhou historií. Nedaleké pohoří Baba se zase nabízí jako skvělý výletní cíl pro ty, kdo chtějí spojit kulturu s přírodou.

Kultura a náboženství

Severní Makedonie je pestrá – etnicky i nábožensky. Přibližně 60 % obyvatel tvoří Makedonci, téměř 25 % Albánci, dále Turci, Romové, Srbové, Bosňáci a Arumuni. Makedonci jsou převážně pravoslavní křesťané, Albánci sunnitští muslimové.

Obě náboženství tu žijí vedle sebe – někdy v míru, jindy v napětí.Makedonská pravoslavná církev je od roku 2022 uznávaná jako nezávislá. Islám zde zastupují i menšiny jako Turci nebo Torbeši (etničtí Makedonci vyznávající islám). Náboženství je vidět v každodenním životě – ať už v mešitách, pravoslavných klášterech nebo během svátků. Najdeme zde také pro Turecko a Balkán poměrně specifický řád Dervišů: muslimskou odnož liberálních mnichů, kteří vyznávají lásku a respekt ke všem vyznáním, modlí se formou tance, a dokonce mají ženy nebo pijí alkohol.

Jazyk, písmo a další praktičnosti

Úředním jazykem v zemi je makedonština – jihoslovanský jazyk blízký bulharštině. Píše se cyrilicí. V oblastech s albánskou většinou je druhým oficiálním jazykem albánština.

Turista tu často narazí na směs jazyků: makedonštinu, albánštinu, srbštinu, angličtinu – a často i němčinu, kvůli velké makedonské komunitě v Německu.

Měnou je makedonský denár (MKD). Za 1 Kč dostanete asi 2,5 denáru. Vyměňte si peníze ideálně hned po příjezdu – na tržnicích nebo v menších obchodech karty často neberou.Ceny jsou o dost nižší než v Česku – ať už jde o jídlo, ubytování nebo suvenýry.

Co si přivézt domů? Olivový olej, víno, rakiji, med, zavařeniny (ať už sladké nebo proslulý paprikový ajvar), koření, případně řemeslné výrobky z tradičních trhů.

Makedonská kuchyně: chuť Balkánu na talíři

V Makedonii jíte s očima, nosem i srdcem. Místní jídla voní po ohni, česneku, rajčatech, paprice a bylinkách. Maso (grilované nebo pečené), čerstvá zelenina, fazole, ovčí sýry a domácí pečivo tvoří základ.

Ochutnejte:
  • Ajvar – pomazánka z pečených paprik a lilku
  • Tavče gravče – národní jídlo z fazolí v hliněné misce
  • Selsko meso – dušené maso s houbami a sýrem
  • Burek – slané pečivo plněné sýrem, masem nebo bramborami
  • Kebapi, pljeskavica – grilované mleté maso
  • Tarator – studená polévka z jogurtu a okurek
  • Kajmak – hutný, mléčný produkt podobný sýru

Z nápojů doporučujeme rakiji, místní vína (např. odrůdu Vranec) nebo pivo Skopsko.

Proč jet do Severní Makedonie?

Protože tahle země vám nabídne Evropu, jak ji neznáte. Kláštery ve skalách, osmanské mešity, hory s výhledy na tři státy, jezera starší než biblické příběhy, města se stopami Řeků, Turků, Slovanů, Židů i Rakušanů. A navíc klid, pohostinnost a skvělá kuchyně. A taky trochu toho chaosu a nepořádku, který k Balkánu neodmyslitelně patří.

Severní Makedonie není jen turistická destinace. Je to zážitek, který se neřídí průvodci, ale lidmi a místem. A to je možná to nejcennější, co vám může nabídnout.

Vydejte se ji poznat s námi! Během poznávacího zájezdu objevíte to nejlepší z měst, přírody i historie této unikátní země: https://www.vsacantour.cz/za-prirodnimi-krasami-a-historii-do-tajuplne-makedonie 

Autor článku

Miroslava Vaňková