Malta – ostrov zázraků, rytířů a zaniklých cilivizací
5.2.2026
Maltu tvoří tři ostrovy: Malta, téměř 4x menší Gozo a maličké a Comino. Srdcem státu je Valletta, která je se svou rozlohou 0,8 km2 nejmenším hlavním městem EU. Její význam je však velký, je zapsaná na seznamu UNESCO. Historie ostrovů je nekonečným řetězcem kulturních vlivů: od tajemných prehistorických stavitelů (5200 př. n. l.), přes fénické mořeplavce (kolem 800 př. n. l.), Kartágince, Římany (od r. 218 př. n. l.), Byzantince, Araby (870–1091 n. l.), Normany, až po věhlasné maltézské rytíře od 16. století, krátké působení Napoleona a po něm 164 let britské nadvlády.
Od Britů k digitální republice
Britská nadvláda trvala až do roku 1964, kdy Malta získala nezávislost. Plnou republikou se stala 13. prosince 1974. Dnes má Malta přes půl milionu obyvatel a její ekonomika se transformovala na moderní centrum služeb. Dominuje zde finanční sektor a zejména herní průmysl (iGaming), který tvoří nemalé procento HDP. Kuriozitou pro turisty je továrna Playmobilu – druhá největší na světě. Limitovaná figurka maltézského rytíře, vyráběná exkluzivně zde, je světovou raritou a symbolem toho, jak si Malta chrání svou identitu i v hračkářském světě. Tento malý rytíř je jedinečným suvenýrem, kterého si odvezou nejen děti. Raritou po Britech však zůstávají ikonické červené telefonní budky, které jsou vděčným cílem fotografů a fakt, že se tu domluvíte s každým anglicky, i když má ostrov vlastní jazyk.
Maltézští rytíři
Řád johanitů tedy maltézští rytíři (zvaní také hospitalité či rytíři svatého Jana) přišli na Maltu v roce 1530 poté, co jim ji daroval císař Karel V. jako nové útočiště po jejich vyhnání z řeckého Rhodu osmanskými vojsky. Rytíři původně nevznikli jako bojovníci, ale jako mniši provozující špitál pro poutníky v Jeruzalémě. Byli společenstvím šlechticů z celé Evropy. V roce 1565 čelili na Maltě Velkému obležení (Great Siege), kdy osmanská armáda v počtu přes 30 000 -40 000 mužů neuspěla proti zhruba 500 – 700 rytířům a více než 6 000 vojákům. Toto vítězství vyprovokovalo stavbu Valletty jako nedobytné pevnosti.
V katedrále sv. Jana visí mistrovské dílo Caravaggia Stětí Jana Křtitele – největší plátno, které kdy tento bouřlivák namaloval a jediné, které podepsal. Navštívit lze také nově rekonstruovaný Palác velmistra a majestátní velký přístav Grand Harbour, kde se v zahradách Upper Barrakka dodnes udržuje tradice salvy z děl každý den přesně ve 12:00.
Rytíři působí i dnes v mnoha zemích světa. V Praze jejich přítomnost připomíná Maltézské náměstí na Malé Straně, funguje charitativní a sociální maltézská pomoc. Řád je subjektem mezinárodního práva (má vlastní diplomatické pasy a velvyslanectví), což mu umožňuje působit v krizových oblastech nezávisle na vládách.
Tiché město Mdina a apoštol svatý Pavel
Vnitrozemí dominuje Mdina, opevněné město na kopci, které bylo hlavním městem od starověku až po vybudování Valletty. Přezdívka „Tiché město“ odkazuje na zákaz vjezdu nerezidentských aut– uličkami se musíte vydat pěšky. Její brána si zahrála v populárních Hrách o trůny. Dominantou je katedrála sv. Pavla, postavená na místě, kde se dle legendy v roce 60 n. l. setkal apoštol Pavel s římským místodržícím Publiem poté, co u břehů ostrova ztroskotal. V sousedním městě Rabat je k prozkoumání fascinující labyrint katakomb – rozsáhlé podzemní pohřebiště z 3. až 8. století, kam se pohřbívalo v dobách římské nadvlády. Tento labyrint chodeb je unikátním dokladem tolerance, kdy vedle sebe najdeme hroby křesťanské, židovské i pohanské.
Megalitické tajemství starší než pyramidy
Maltské megalitické chrámy jako Hagar Qim a Mnajdra (cca 3600–3200 př. n. l.) jsou zapsány na seznamu UNESCO a jsou starší než Stonehenge či pyramidy v Gíze. Tyto stavby byly vybudovány v době kamenné bez použití kovových nástrojů. Sloužily jako rituální centra a starobylé kalendáře. Během letního slunovratu první paprsek slunce osvětluje hrany vnitřních oltářů s matematickou přesností. V archeologickém muzeu spatříme slavnou 12cm sošku „Sleeping Lady“ (Spící dáma), nalezenou v podzemním Hypogeu Ħal Saflieni, které je vytesané do skály ve třech patrech až do hloubky 11 metrů a je také na seznamu UNESCO. Je to ovšem typ památky, kam je téměř nemožné se dostat, protože bývá dlouhé měsíce předem vyprodaná díky faktu, že dolů může jen 60 lidí denně.
Králík na talíři a arabské ozvěny
Možná vás překvapí, co máme my Češi s Malťany společné – jsme světovými rekordmany v konzumaci králičího masa. Zatímco evropský průměr je zanedbatelný, Malťané spotřebují přes 3 kg králíka na osobu ročně, což z králíka činí jejich národní jídlo. My Češi jim s historickými čísly kolem 1,5 až 3 kg (v dobách největší slávy domácích chovů) zdatně sekundujeme. Na Maltě je Fenkata (králičí hody) společenskou událostí.
Fascinující je i místní jazyk. Maltština je semitským jazykem psaným latinkou. I když je většina obyvatel katolíky, pro Boha používají slovo „Alla“.
V rybářské vesnici Marsaxlokk bývají vyhlášené trhy s čerstvými plody moře a nábřeží lemují barevné loďky luzzu s očima boha Osirida, které mají rybáře chránit na moři. Pochoutkami Malty je vynikající chléb, plněné taštičky pastizi či vynikající tuňákový sendvič ftira. Jako my Češi máme svou specifickou kofolu, Malťané mají Kinnie. Limonádu, která je velmi návyková.
Další české stopy od Adiny Mandlové po zrod internetu
I takto daleko od domova najdeme silné české příběhy. Na Maltě žila v letech 1966–1981 filmová hvězda první republiky Adina Mandlová. Její dům stojí nedaleko zahrad San Anton v blízkosti prezidentského paláce. V zahradách ve Vallettě zase najdeme pomník Václava Havla. Legendární je „Maltský zázrak“ v rotuně v Mostě – během náletu v roce 1942 propadla kopulí německá bomba, ale nevybuchla ani nikoho nezranila. Traduje se, že byla vyrobena v plzeňské Škodovce a čeští dělníci ji v rámci sabotáže naplnili pískem.
Technologická perlička: Moderní dějiny Malty pomáhal psát Vratislav Nezval, synovec básníka Vítězslava Nezvala, který sem emigroval během socialismu. Jako profesor na místní univerzitě byl klíčovou postavou při zavádění internetu a v roce 1992 stál u zrodu národní domény .mt.
Malta je důkazem, že na ploše menší než Praha se může tísnit tisíce let lidského hrdinství, víry a neuvěřitelných příběhů, které nás s tímto ostrovem spojují víc, než bychom čekali.
Autor článku