Svatojakubskou cestou za skvosty architektury na Pyrenejský poloostrov
14.1.2026
Občas se každý ocitne ve fázi života, kdy potřebuje podporu zdravotní nebo duchovní, kdy se v životě tak trochu ztratil a hledá cesty. Cesty přijetí, odpuštění, smíření či úplně nový směr. A je skvělé, že v dnešní době absolvovat „Svatojakubskou“ nemusí jen mladí vitální jedinci, kteří mají sílu i elán poprat se s více než 100km pěšky. Tuto pouť je totiž možné jet autobusem a přitom neminout všechna známá „svatá“ místa i města věhlasných jmen jako je Lisabon, Porto, León nebo Toledo.
Francouzské zastavení v Lyonu
Zastavení máme ve třech státech – Francii, Španělsku a Portugalsku (letecká skupina se k nám připojuje až ve Španělsku) a ve všech třech státech navštívíme ty největší „topky“. Zájezd je to poznávací i léčebný a tak „nabušený“, že si člověk řekne, že to snad ani není možné všechno stihnout. Věřte, jde to stihnout, užít si každé místečko a najít si i tu chvilku na kafíčko nebo skleničku portského.
Začínáme ve francouzském Lyonu. Lyonská bazilika Panny Marie tyčící se vysoko nad městem dohlíží na obyvatele i množství architektonických pokladů pod sebou – např. na katedrálu Sv. Jana Křtitele. Výhled na Lyon je dechberoucí, a my se přemisťujeme do centra staré části města. Tady brzy narážíme na první důkaz toho, že jsme na správné cestě – před kostelem sv. Nizirera nacházíme první zlatavou mušli zapuštěnou do dlažby. Je to vlastně taková turistická směrovka, otevřená dlaň a značka pro poutníky, kteří se v tomto případě z Lyonu na pěší pouť do Santiaga de Compostela vydávají. Během příštích dní budeme potkávat různé podoby tohoto znaku Svatojakubské cesty.
Poutní místo zázraků - Lurdy
Při průjezdu Francií na Svatojakubské cestě nesmíme vynechat místo zázraků – světoznámé poutní místo Lurdy. Je skvělé, že hotel máme přímo v centru a na poznávání tohoto svatého místa máme celé pozdní odpoledne a večer. S průvodkyní přicházíme k bazilice, která stojí přímo na skále, kde roku 1858 docházelo ke zjevení Panny Marie, a kde poté vytryskl i léčivý pramen. Celý areál je moc krásný a celkem rozlehlý. Dostaneme instrukce co kde a jak a pak už se rozcházíme. Máme každý sám za sebe dostatek času na obdivování architektury baziliky a okolí. Většina z nás i chvíli spočine u jeskyně se svými myšlenkami a prosbami. Posvátná atmosféra tohoto místa na nás dýchá na každém kroku.
Úžasnou atmosféru dokresluje západ slunce. Po setmění se shromažďují na volném prostranství u sochy Panny Marie Růžencové poutníci ze všech koutů světa, aby se zúčastnili večerního procesí zakončené mší pod širým nebem. Úchvatný zážitek, který se nedá přenést. Ten se musí zažít. S vděky si poté ještě načerpáme léčivou vodu buď pro nás, nebo i jako dárek pro ty, co na nás čekají doma.
Fátima a Braga
Poutních míst na našem zájezdu navštívíme celou řadu. Některá jsou zasazená do rušných měst jako např. světově proslulá Fátima. Některá poutní místa se tyčí nad městem, jako Bom Jésus shlížející z výšky na portugalské město Braga.
Jiná místa jsou díky své nepřístupnosti skrytá daleko od civilizace. Příkladem je v malebných horách národního parku Picos de Europa ukrytá Covadonga, která uchvátí nejen krásnou bazilikou Panny Marie, ale i úžasnými přírodními scenériemi dokreslené okolním pohořím. Jak se říká o horách: „Tady má člověk k Bohu blíž“. Posvátný klid přírody tomuto poutnímu místu dává neopakovatelnou atmosféru i přes to, že se zde historicky odehrála velmi důležitá bitva.
Za svatým Jakubem do Santiaga de Compostela
Mezi poutními místy, která jsme navštívili, nesmí samozřejmě chybět zlatý hřeb a cíl všech poutníků Svatojakubské cesty - Santiago de Compostela a jeho úchvatná katedrála Sv. Jakuba. Je jako mnoho dalších míst našeho zájezdu zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Procházíme celý členitý areál přes všechna náměstíčka a prostranství kolem katedrály. Na hlavním náměstí Obradoiro vidíme i přicházející poutníky, kteří mnohdy po několikatýdenní cestě padají na kolena a možná jim samotným ještě nedochází, co dokázali. Unavené tělo, oblečení a boty, které nesou známky dlouhé cesty. Když se ale podíváte těmto lidem do očí, je v nich něco nepopsatelného. Něco se za jejich pouť uvnitř jich samotných změnilo. Kdo na tuto pouť vyjde, nikdy se už nevrátí stejný.
Při vstupu do katedrály nás upoutá na podstavci hlavní zlatý oltář se sochou sv. Jakuba Většího. Nejdřív ale míříme do krypty pod katedrálou, kde se ve stříbrném sarkofágu nachází ostatky sv. Jakuba. Těm se pokloníme a jdeme každý se svou prosbou či poděkováním nahoru na oltář obejmout sochu tohoto světce. Prostory i výzdoba katedrály jsou impozantní. Když si k tomu domyslíme příběh sv. Jakuba i mystičnost celého prostoru, i v nás se něco mění. Je to pokora? Vděčnost? Každý to tu vnímá jinak. Každopádně toto místo skutečně zasáhne každého, ať už si sem přišel pro duchovní přesah nebo za architekturou a okázalou barokní výzdobou.
Porto, Lisabon, Toledo, León
Náš zájezd není ale pouze o svatých poutních místech. Na naší cestě navštívíme i významná velká evropská města jako jsou Porto, Lisabon, Toledo, León. Města důležitých katedrál, muzeí, památníků i staveb. Kdo tedy jede na Svatojakubskou se záměrem poznat architektonické poklady, ten si také přijde na své. Setkali jsme se s různými styly i slohy. Od románských katedrál jako je katedrála sv. Jakuba v Santiagu de Compostela přes gotické katedrály, jakou je třeba nejširší jednolodní gotická katedrála Panny Marie v Gironě, až po moderní umění jako například Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau. Prošli jsme rušná moderní města, ale zastavili jsme se i v malých nenápadných starobylých městečkách jako je Santillana de Mar nebo Evora či portugalské Guimaraes. Tam jsme mohli nerušeně mimo hlavní turistické dění obdivovat krásy těchto míst. Míst, kde se skoro zastavil čas, kde jen nerušeně občas potkáte sem tam nějakého poutníka směřujícího do Santiaga. I tato místa mají své kouzlo, své zajímavosti, svou historii. A mnohdy jsme tyto městečka vřele uvítali po návštěvě rušných měst. Tady jsme mohli zakusit jen tak toulat se uličkami, zvědavě nakukovat do krámků, obdivovat umění i rukodělnou šikovnost místních obyvatel, chvíli spočinout v malebné zahradě.
V rámci zájezdu jsme se podívali i na místo kde země končí a moře začíná – na nejzápadnější cíp Portugalska a tím i celé kontinentální Evropy Cabo da Roca. Tento výběžek pohoří Serra de Sintra ční vysoko nad vodní hladinou Atlantského oceánu. Můžeme tu na vlastní kůži zakusit bouřlivý vítr ve vlasech, slaný vzduch, slunce nad hlavou i ukázku, jak se tu rychle dokáže od moře měnit počasí. Po hodině kochání je naše zastávka náhle ukončena pravou přímořskou bouří, ale to my už si hovíme v příjemném prostředí autobusu a jedeme dál. Čeká nás totiž cesta přes celou západní Evropu zpátky domů.
Dvoutýdenní zájezd Svatojakubskou cestou je plný kontrastů a je to ochutnávka toho nejlepšího, co tento kout Evropy může nabídnout. Seznamujeme se s místní kulturou, historií i úžasnými malovanými kachlovými mozaikami na fasádách, portugalskými azulejos. A samozřejmě poznáváme i výborné jídlo, víno i typicky španělskou a portugalskou pohostinnost a temperament. Takové portské víno a nádherné korkové výrobky nesmí chybět mezi suvenýry u nikoho z nás.
Zájezd je tak nabitý poznáváním měst, krásné přírody i množstvím míst, kde se děly zázraky i důležité mezníky historie, že je jen velmi těžké vybrat a vypíchnout ty nejstěžejnější. „Svatojakubskou“ jsem absolvovala autobusem a nejraději bych se rozepsala o každém místečku, protože všechna na mě udělala dojem a všechna se mi nějakým způsobem vryla do mých vzpomínek. Ale to by bylo na román. Za 14 dnů jsme najeli tisíce kilometrů a pěšky ušli za poznáním přes 100 km (takže bychom vlastně certifikát za absolvování Svatojakubské cesty měli také obdržet, což se vlastně svým způsobem stalo ☺).
Každopádně i my se domů vracíme jiní. Nejen s mobily a foťáky plných fotografií a pěkných scenérií. Hluboko v nás zůstávají vryty prožitky z této cesty, atmosféra i vůně svatých míst, která jsme navštívili, a tyto zážitky nám už nikdo nevezme.
Autor článku