Barcelona: Město Gaudího, světových výstav, fotbalu a olympijské slávy
19.12.2025
Je to město, které se nikdy nezastaví a neustále se vyvíjí.
Katalánský motor Španělska a kosmopolitní duše Barcelony
Katalánsko, jehož je Barcelona hrdým hlavním městem, je oblastí s výrazně odlišnou identitou od zbytku Španělska. Tato autonomní komunita je historicky, kulturně i ekonomicky jedinečná. Katalánci jsou nesmírně hrdí na svůj původ a jazyk, katalánštinu, která se vyvinula z latiny. Není jen dialektem, ale plnohodnotným románským jazykem. Jejich touha po sebeurčení a nezávislosti vedla k několika významným pokusům o oddělení od Madridu. Především je však Katalánsko a obzvláště Barcelona skutečným ekonomickým motorem země. Je to díky silnému průmyslu, který sahá od textilní výroby (např. značka Desigual), strojírenství (automobilka SEAT), potravinářství (Nestlé) až po moderní technologie a služby (Amazon, Microsoft).
Od světových výstav k olympijské a fotbalové slávě
Barcelona dnes jednou z nejnavštěvovanějších evropských destinací. Její obyvatelé si často stěžují na overturismus. Hlavním problémem, který přináší, jsou rostoucí ceny bydlení a snížení kvality života pro místní obyvatele v důsledku hlučnosti, vytlačování tradičních obchodů a přetížení veřejné infrastruktury.
Masivní turistický boom odstartovala až letní Olympiáda v roce 1992, která město proměnila a otevřela světu. Přesto již dříve Barcelona prokazovala svou globální důležitost, když hostila hned dvě Světové výstavy. První proběhla v roce 1888 a její dědictví nalezneme v Parc de la Ciutadella a Vítězném oblouku (Arc de Triomf). Druhá a pro město zásadnější Světová výstava se konala v roce 1929; její monumentální areál se nacházel na úpatí kopce Montjuïc. Dnes se v těchto historických budovách nachází například Národní muzeum katalánského umění (MNAC) a okouzlující "Španělská vesnice" (Poble Espanyol).
I po více než třiceti letech je stále živý i bývalý olympijský areál na Montjuïcu, kde se nachází ikonický stadion. Ten dokonce v nedávné době posloužil jako dočasné sídlo slavného fotbalového klubu FC Barcelona, jednoho z nejlepších na světě. Hráli zde během rozsáhlé rekonstrukce jejich domovského stadionu Camp Nou, což jen podtrhuje kontinuitu sportovní tradice města. Stadion Camp Nou má dosáhnout své konečné kapacity přesahující 104000 diváků, čímž se stane největším fotbalovým stadionem v Evropě.
La Rambla a gotika
Srdcem Barcelony je bezpochyby proslulá třída La Rambla, živá, stromy lemovaná promenáda, která vede od centrálního náměstí Plaça de Catalunya až k přístavu. Pulzující atmosféru doplňuje slavná tržnice La Boqueria, ráj pro všechny milovníky katalánské gastronomie.
Na La Rambla navazuje starobylá Barri Gòtic (Gotická čtvrť), kde se tyčí Katedrála sv. Kříže a sv. Eulálie. Zde se nachází zajímavá legenda spojená s patronkou města, svatou Eulálií, v jejímž dvoře je chováno 13 bílých hus. Tento počet symbolizuje věk, ve kterém byla Eulálie umučena a dodnes jsou zde tyto husy na její památku. Výjimečná je také možnost vyjet výtahem na střechu katedrály a podívat se z ní na celé město.
Barri Gòtic (Gotická čtvrť) představuje historické srdce Barcelony. Je postavená na základech starověké římské osady Barcino, založené v 1. století př. n. l. Její spletitá síť úzkých křivolakých uliček a malých náměstí si zachovává středověký charakter. Středověké paláce jako je Palau Reial Major na Plaça del Rei dodnes připomínají dobu rozkvětu Katalánska v Aragonské koruně, kde měl být dle tradice přijat Kryštof Kolumbus po objevení Ameriky.
Nejdůležitějším politickým centrem je Plaça de Sant Jaume, kde proti sobě dodnes stojí sídlo katalánské vlády (Palau de la Generalitat) a barcelonská radnice (Casa de la Ciutat), symbolizující dlouhou historii autonomie a samosprávy Katalánska.
Gotická čtvrť zahrnuje také bývalou židovskou čtvrť El Call, která byla kdysi domovem jedné z nejvýznamnějších židovských komunit ve Španělsku. Zde se dodnes nachází Stará synagoga. Tato část města není jen muzeem, ale neustále pulzujícím centrem plným malých obchodů, řemeslných dílen a historických kaváren, které si přes overturismus snaží uchovat svůj jedinečný, intimní a starobylý ráz.
Gaudího dědictví a nekonečný příběh Sagrada Família
Největším klenotem města a jeho architektonickým symbolem je však dílo Antoniho Gaudího (1852–1926). Jeho jedinečný, secesní styl je silně inspirovaný organickými tvary přírody a hlubokou vírou. Je charakteristický absencí rovných linií a používáním živých barev a mozaik. Mezi jeho nejznámější díla patří dům Casa Batlló s fasádou připomínající dračí kůži a balkony ve tvaru kostí. Traduje se tu příběh, že majitel firmy na lízátka Chupa Chups, který mimochodem spolupracoval i se Salvadorem Dalím na logu dodnes oblíbených lízátek, se podílel na restaurování.
Dále je to Casa Milà známá jako La Pedrera – kámen, lom. Jde o obytný dům s unikátními komíny, které nejednomu připomenou helmy ze Star Wars. Dalším Gaudího ikonickým dílem je pohádkový Park Güell s barevnými mozaikovými lavičkami, zvlněnými tvary, dračí fontánou a velkolepými výhledy na město. Park měl původně sloužit jako luxusní obytná čtvrť neboli "zahradní město" pro barcelonskou buržoazii. Plán počítal s výstavbou 60 soukromých domů, přičemž pozemky měl rozprodat Gaudího mecenáš Eusebi Güell. Později se od projektu upustilo a park se dostal pod správu města Barcelona. Dodnes slouží jako veřejný park.
Vůbec nejslavnější, ale stále nedokončenou stavbou, je Sagrada Família (Svatá rodina). Základní kámen byl položen v roce 1882. Gaudí se projektu ujal v roce 1883 a věnoval mu zbytek života. Po jeho smrti v roce 1926 bylo hotovo jen 10–15% stavby. S rozměry přesahujícími 170 metrů výšky (až bude dokončena hlavní věž) a délkou lodi přes 90 metrů, je tato bazilika architektonickým divem. I přes přerušení způsobené španělskou občanskou válkou (1936-1939) a spálení Gaudího dílen, výstavba pokračovala. Stavba má celkem osmnáct věží a ke stému výročí Gaudího úmrtí, což bude historický okamžik v roce 2026, snad bude konečně hotovo.
Do Barcelony každý rok koncem léta
Do Barcelony se vracíme každým rokem koncem léta a také na prahu podzimu na cestě spojené s návštěvou Maroka. Při letní návštěvě nikdy nevynecháme oba hlavní svatostánky města - starou katedrálu s husami svaté Eulálie a Sagradu Famílii, jejíž postup dokončování je patrný při každé návštěvě. Máme uvnitř hned dvě české stopy - úryvky modlitby Otče náš v češtině a ve vitráži jednoho z oken Pražské Jezulátko. Chcete je vidět na vlastní oči a nevíte, kde se v interiéru nacházejí? Můžete je objevit na společné cestě.
Autor článku