Sasko a Drážďany - země zámků, skal a porcelánu

31.1.2026
Sasko je naším nejbližším německým sousedem, země s obrovskou vlastní hrdostí, bohatou historií a kulturním významem, který často zastiňuje i hlavní město. Co však málokdo ví, je fakt, že pod německým povrchem tluče slovanské srdce. Jména jako Lipsko (Leipzig – od lípy), Kamenice (Chemnitz) nebo i samotné Drážďany jsou slovanského původu. Žijí zde mj i Lužičtí Srbové, kteří sem jako Slované přišli už v 6. století během stěhování národů.

Drážďany v rukou panovníka silného jako lev

Drážďany působí jako čistá ukázka německého baroka, ačkoliv začaly jako slovanská osada na Labi. Skutečný zlatý věk města nastal díky Augustu II. Silném (1670-1733). Tento panovník, obdařený legendární fyzickou silou a plodností (měl jen jednoho právoplatného dědice, ale podle legendy přes 300 dětí), nebyl jen saským kurfiřtem, ale i polským králem. Trůn ve Varšavě získal kombinací obrovských úplatků polské šlechtě a konverzí ke katolicismu, což z něj udělalo jednu z nejmocnějších postav Evropy. Jeho srdce zůstalo pohřbeno v Drážďanech, ale tělo odpočívá v katedrále na Wawelu v Krakově.

August přetvořil Drážďany v pevnost umění. Ve svém přepychovém rezidenčním zámku Residenzschloss vybudoval pokladnici Grünes Gewölbe (Zelenou klenbu), tak cennou, že její hodnota je v podstatě nevyčíslitelná. Najdete zde unikáty od jantarových kabinetů po největší zelený diamant světa, který údajně stál ekvivalent několika tun zlata. Nedaleký barokní areál Zwinger měl být původně velkolepým nádvořím pro turnaje a slavnosti, zatímco úchvatný mariánský kostel Frauenkirche, unikátní svou monumentální kamennou kopulí, dodnes symbolizuje nezlomnost města, které doslova vstalo z popela po ničivém bombardování během 2. světové války.

V 19. století se Drážďany proměnily v moderní evropskou metropoli kultury. Brühlova terasa, přezdívaná „balkon Evropy“, vyrostla na základech starého opevnění nad Labem a nabízí výhled, který dříve patřil jen vojákům. V této éře vznikla monumentální budova Akademie výtvarných umění s charakteristickou prosklenou kopulí (přezdívanou lis na citrusy) a světově proslulá Semperova opera. Architekt Gottfried Semper vtiskl městu tvář, která harmonicky doplňuje starší baroko. V areálu Zwingeru byla dokončena Galerie starých mistrů, která v sobě ukrývá jeden z největších pokladů světového malířství – Raffaelovu Sixtinskou Madonu. Paradoxem je, že více než výraz panny Marie jsou známí rozverní andělíčci ze spodní části obrazu.

Drážďany navštěvujeme několikrát ročně. Milovníci květin jezdí v břenu na největší výstavu orchidejí s více než 20000 rostlinami obsypanými statisíci květy. Milovníci kouzelných vánoc si nenechají ujít proslulé adventní trhy spojené s oslavou místní vyhlášené drážďanské štoly. A vyznavači přírody se sem zastavují během zájezdů do Českosaského Švýcarska.

Kamélie a milostné pletky na zámku Pillnitz

Kousek proti proudu Labe leží honosné letní sídlo Pillnitz, které saský kurfiřt August II. Silný využíval pro reprezentativní účely. Mimo jiné pro své konkubíny a pořádání orientálních slavností, což vysvětluje jeho unikátní čínský styl. Hlavní hvězdou zámeckého parku je přes 230 let stará kamélie japonská. Tato rostlina patří k nejstarším svého druhu v Evropě. Byla sem přivezena koncem 18. století, dosahuje výšky devíti metrů a v době květu, od února do dubna, ji zdobí desítky tisíc jasně červených květů. Aby přežila saské zimy, byl pro ni sestrojen unikátní prosklený mobilní skleník, který ji v chladných měsících chrání a v létě se odsouvá stranou.

Tuto kamélii můžete obdivovat v březnu v plném květu během našeho zájezdu Svět orchidejí v Drážďanech.

Bílé zlato – porcelán z Míšně

Míšeňská porcelánka je synonymem pro evropský luxus již od roku 1710. Založil ji, kdo jiný než nám už dobře známý August II. Silný. Míšeň je výjimečná tím, že dodnes sází na stoprocentní ruční práci a vlastní receptury barev, což z každého kusu činí investici, kterou si běžný smrtelník dovolí jen zřídka. Každý originál je značen ručně malovanými zkříženými meči. Tato značka je tak silným symbolem kvality a národní hrdosti, že se nepřestala používat ani v dobách socialistické NDR. V té době byla porcelánka jedním z mála podniků, které si udržely světové renomé navzdory politickému zřízení.

Porcelánku navštěvujeme během zájezdu Sasko - cestou králů za městy, skalami i porcelánem a obdivujeme neskutečný řemeslný fortel místních umělců.

Magie skal a nedobytná pevnost Königstein

Národní park Saské Švýcarsko tvoří s naším Českým Švýcarskem jeden fascinující pískovcový celek. Symbolem německé strany je most Bastei, kamenný kolos klenoucí se ve výšce 194 metrů nad Labem, který ročně přitáhne statisíce návštěvníků toužících po ikonickém výhledu.

Nedaleko se pak tyčí nedobytná stolová hora s pevností Königstein. Její historie sahá hluboko do středověku, kdy dokonce střežila hranici s českým královstvím. Díky své poloze na skále nebyla nikdy vojensky dobyta. Dnes láká zejména na svůj unikátní historický adventní trh, který se koná v dobových kostýmech a nabízí přístup do hlubokých kasemat. Atmosféra Vánoc na tomto skalním ostrohu patří k nejautentičtějším zážitkům v celém Německu.

Pevnost i most si můžete prohlédnout v létě během zájezdů věnovaných Českosaskému Švýcarsku a nebo si ji užít v jedinečné vánoční atmosféře na trzích, které patří k nejlepším svého druhu.

Via Regia – královská obchodní cesta přes Görlitz a Budyšín

Saskem prochází historická cesta Via Regia (v překladu z latiny Královská cesta/pod ochranou králů) je nejstarším a nejdelším pozemním obchodním spojením mezi východní a západní Evropou. Na této trase leží Görlitz (Zhořelec), město rozdělené řekou Nisou na německou a polskou část. Je to architektonický drahokam, který nebyl zničen válkou, a proto dnes slouží jako oblíbená kulisa pro hollywoodské velkofilmy. Má tak velké kupecké domy, že do nich vjedou celé povozy i s koňmi.

Neméně fascinující je Budyšín (Bautzen), duchovní centrum Lužických Srbů. Město je známé svou siluetou věží a hradeb, ale také svou bohatou slovanskou historií a výtečnou hořčicí, doslova kultovní záležitost v celém Německu.

Obě města ukazují, že Sasko není jen o lesku Drážďan, ale o hlubokých historických vrstvách, kde se německý pořádek setkává se slovanskou pohostinností během tisíciletého putování Evropou.

Vydáváme se sem během zájezdu Sasko - cestou králů za městy, skalami i porcelánem.

Moritzburg – zámek, u kterého nechala Popelka střevíček

Žádné putování po saských pokladech by nebylo kompletní bez návštěvy zámku Moritzburg, který se zrcadlí v hladině okolních vod jen pár kilometrů severně od Drážďan. Původně lovecký zámeček nechal August II. Silný přestavět na monumentální rezidenci, která měla sloužit jako dějiště velkolepých dvorských honů a hostin. Zámek je unikátní svou symetrií a čtyřmi masivními věžemi. Uvnitř najdeme ohromující sbírku jeleního paroží, fascinující „Ptačí síň“ s tapetami z tisíců ptačích per.

Pro českého návštěvníka má však Moritzburg téměř posvátný rozměr. Právě zde se natáčela legendární pohádka Tři oříšky pro Popelku. Na vnějším schodišti dodnes najdete bronzový střevíček, který si můžete vyzkoušet a na chvíli se stát součástí příběhu, jenž nesmazatelně spojil mnoho evropských národů na Vánoce dohromady. My zámek navštěvujeme v rámci zájezdu Berlín – město plné protikladů, skvost novodobé architektury.

Saští kurfiřti zkrátka uměli proměnit drsnou krajinu v pohádkovou scenerii. Moritzburg představuje dokonalou tečku za putováním po saské historii.

Autor článku

Hana Machalová